Podzim je roční období, které dává lidem najevo, že rok a teplé dny už zase končí. Záplava barev je zprvu veliká. Jenže je chladno, deštivo a den se zkracuje. Organismus si na to musí zvyknout. Člověk snadno prochladne, zahlení se, cítí zvýšenou únavu, má oslabený střevní mikrobiom. Vhodné stravování v tomto období dokáže organismu výrazně pomoci.
Přirozeně tíhneme k teplým nápojům a jídlům. Tradiční česká kuchyně je přímo pokladnicí podzimního stravování. Jeho základem byly teplé obilné kaše s místním sušeným ovocem, horké zeleninové vývary, pečená a kvašená zelenina, zvěřina a ryby.
Základem naší kuchyně je košťálová, kořenová a listová zelenina. První v pořadí je kvašené zelí, které je výborným zdrojem vitamínů, hlavně vitamínu C. Jedná se o ideální přílohu k tučnému masu. Takové zelí může být bílé nebo modrofialové (ne červené). Opomíjenou zeleninou jsou kedlubny a tuříny. Z nich je možné připravit nejen obdobu vařeného zelí. Chutné jsou kedlubnové polévky s vajíčky. Kedlubny a tuříny se hodí i k masům. Kořenová zelenina jako mrkev, petržel nebo celer se hodí do polévky, nebo může tvořit dobrou společnost masu. Vlastně tak zde najdeme základ tradiční české omáčky – svíčkové. Z listové zeleniny jsou například do pomazánek vhodné mrazuvzdorné druhy salátů a velké formy polníčku, který se hodí i do zeleninových polévek.
Zvěřina a ryby jsou zdrojem vitamínu A a B, vápníku, železa a bílkovin. Jsou poměrně lehce stravitelné a hodí se dokonce do části diet. Ideální úpravou těchto mas je pečení nebo dušení se zeleninou.
Dozrává i čočka, fazole a hrách. Jejich známou nadýmavost je možno srazit namočením zrn přes noc ve vlažné vodě, po kterém dále následuje 30 až 60 minut vaření.
Přirozeným antibiotikem v našich končinách jsou cibule a česnek. Slouží jako doplnění pod maso, ale tvoří i základ do polévek.
Dozrávající bobule, které často zpracováváme v podobě kompotu nebo džemu, jsou výbornou přílohou k masům, ale hodí se i do koláčů a dezertů. Nebyla by to česká kuchyně, kdyby v ní chyběla jablka. Čerstvá jako zdroj vitamínů a ve štrůdlu, těstíčku či v žemlovce se skořicí na prohřátí. Vedle jablek se v našich končinách pěstují hlavně švestky a hrušky. Švestkové knedlíky jsou doslova světovým hitem ať v tvarohovém nebo bramborovém těstě. Z hrušek se připravuje delikátní náplň do koláčů či buchet.
Netradiční přílohu tvoří pohanka a jáhly. Jsou bohaté na vitamíny, hlavně A, hořčík, draslík a železo, což je výhodné i pro vegetariány. Pohanka a jáhly podporují v organismu především srdce a cévy. Hodí se do slané i sladké kuchyně. Výborné jsou opět kaše. Pohanka a jáhly se přidávají jako zavářka do polévek nebo jako klasická příloha k masům či pečené zelenině. Je možné z nich uvařit také chutné rizoto.
Klasickou českou kuchyni obohacuje také křen, takový český ženšen. Nastrouhaný je výborný k masům. Lze ho připravit jako součást omáčky nebo do pomazánky.
Zahřívací jídla obohatí podzim teplotou pokrmu, pohledem, barevně, doplní organismus energií a stopovými prvky. V tomto období se z tohoto důvodu příliš nehodí jogurty a pomeranče a podobné ovoce, které organismus spíš ochlazuje. Naše jídlo v barvách podzimu je tak nejen chutné a pestré, ale přináší i radost.
Organismus je potřeba pravidelně čistit, doplňovat vitamíny a dopřát mu nejen na podzim hodně odpočinku. Jenže by se člověk neměl zapomínat ani dostatečně hýbat během dne.
Vendy Pelantová, L4